Pohybový režim po transplantaci srdce

Kardiorehabilitace

• kardiovaskulární rehabilitace zkráceně kardiorehabilitace je léčebný program, který zlepšuje zdravotní stav a kvalitu života pacientům s kardiovaskulárním onemocněním (tzn. onemocněním srdce a cév).

• po operaci srdce začíná už na pooperačním lůžku. Délka celkové rekonvalescence je individuální a pohybuje se v rozmezí od několika týdnů do několika měsíců.

• nejvýhodnější je trénink vytrvalostního charakteru. Je organizován jako lázeňský pobyt, ambulantně řízený program kardiorehabilitace a individuální domácí trénink.

• doporučujeme komplexní lázeňskou péči s možností přímého překladu z lůžka na lůžko (vyřídíme veškerou administrativu). Další možností je lázeňský pobyt s časovým odstupem od operačního výkonu (návrh na lázně vám vystaví váš praktický lékař a kardiolog). Výhodou lázeňské kardiorehabilitace je její individuální nastavení podle zdravotního stavu a konkrétních potřeb. Pacienti jsou zde pod stálým dohledem lékařského týmu a zdravotnického personálu. Pobyt v příjemném lázeňském prostředí příznivě ovlivní pooperační regeneraci, celkovou kondici i psychiku a měl by nastartovat změnu životního stylu. Na stavy po operacích srdce se specializují Lázně Teplice nad Bečvou (www.ltnb.cz) nebo Lázně Poděbrady (www.lazne-podebrady.cz).

• pacientům z Brna a blízkého okolí nabízíme ambulantně řízený program kardiorehabilitace hrazený pojišťovnou. Program pod odborným dohledem je založen na fyzickém tréninku 3 krát týdně, v trvání 60- ti minut, po dobu 8-12 týdnů formou skupinového cvičení. Po ukončení ambulantně řízeného programu máte možnost pokračovat v tréninku i nadále. Cvičební program probíhá 2 krát týdně opět pod odborným vedením a je již hrazen přímou platbou od pacientů. Ambulantní programy kardiorehabilitace mají motivační přínos (domácí prostředí, bez omezení pracovních aktivit, skupinové cvičení- vzájemná podpora, získání přehledu o svých možnostech a limitech, sebedůvěra).

• další možností kardiorehabilitace a asi nejméně výhodnou možností z hlediska pooperační rekonvalescence je individuální cvičení v domácích podmínkách. Jeho účinnost je závislá na silné motivaci, vůli a vytrvalosti.

Pohybový režim

• optimální podmínky pro hojení hrudní kosti vytvoříme:

• když se vyvarujeme jednostranné silové zátěže hrudníku- nenosit těžší břemena než 3 kg

• když se vyvarujeme tlaku zvenčí

• nezapomeneme odpočívat, relaxovat, budeme minimalizovat stres a dostatečně spát

• vhodné aktivity bezprostředně po operaci a přibližně 3. měsíce od operačního výkonu zahrnují běžnou sebeobsluhu a každodenní lehké domácí práce (vaření, mytí a úklid nádobí, lehký úklid domácnosti, …).

• nejvýhodnější formou pravidelné fyzické aktivity je chůze. Zpočátku volíme kratší vycházky pomalu po rovině i několikrát denně s možností krátkého odpočinku (vhodný je doprovod druhé osoby). Postupně se běžnou součástí procházky stává chůze v terénu, zvyšujeme intenzitu chůze a prodlužujeme její délku.

• nejúčinnější je pravidelný a přiměřený pohybový režim 3-5 krát týdně po dobu minimálně 30 minut. Vhodný je dynamický trénink vytrvalostního charakteru. Jeho cílem je zlepšení a udržení kondice. Doporučujeme střídat různé pohybové aktivity (procházky, turistika, nordic walking- chůze se speciálními hůlkami, jízda na rotopedu, plavání, léčebný tělocvik, relaxační cvičení).

• ! Pozor na nevhodné aktivity bezprostředně po operaci a přibližně 3. měsíce od operačního výkonu, které zahrnují zvedání a nošení těžkých břemen (doporučené maximum je do 3 kg), prudké změny poloh, zadržování dechu, zavazadla na kolečkách, nákupní tašky na kolečkách, těžký batoh na zádech (i přes symetrickou zátěž hrudník rozpíná), manipulace s malými dětmi a domácími mazlíčky (nenavlékat vodítko na zápěstí), zahrádkaření (rytí, kopání, hrabání, sečení trávy, řezání a štípání dříví, stříhání a kácení stromů,…), rybaření, stavební práce, stěhování nábytku, generální úklid, cyklistika v terénu, kontaktní sporty, tenis, squash, golf, kuželky, střelba, vyloučit skoky a doskoky, posilovna, solárium (vzhledem k probíhající regeneraci kůže), zimní sporty, odklízení sněhu, nárazové zatěžování v nadměrných dávkách, dlouhodobá činnost s rukama nad hlavou, aktivity spojené s nebezpečím pádů a nárazů na hrudník (činnosti ve výškách), vyvarovat se extrémnímu zatížení, řízení auta (náraz na volant, airbag, jistota v provozu, ukládání těžkých břemen do auta,…), strach a stres z pohybu.

• intimní život po operaci nejlépe až je srostlá hrudní kost. Zpočátku volíme úlevové polohy vzhledem k nevhodné jednostranné zátěži hrudníku

Péče o ránu

• k hojení operační rány je třeba vytvořit optimální podmínky. Ránu udržovat v suchu a čistotě. Sternotomii nepřetěžovat jednostrannou zátěží - rozříznutá hrudní kost je opětovně spojena a zpevněna pomocí drátěných kliček, které v hrudní kosti zůstávají. Proces hojení kosti probíhá jako u běžné zlomeniny po dobu 6-8 týdnů.

• jizvou se hojí pořezaná tkáň. Zpočátku může docházet k zarudnutí jizvy. Nejde o trvalý stav. Jizva postupně bledne a během několika týdnů až měsíců změní barvu do tenké bledé linie.

• do úplného zhojení rány preferujeme v rámci osobní hygieny sprchování. Vhodný je proud vlažné vody bez použití dráždivých přípravků. Sprchu respektive sprchovou hlavici využijeme k jemné mikromasáži.  Jemnými krouživými pohyby promasírujeme operační ránu a její okolí a tím zlepšujeme prokrvení, hojení a regeneraci.

• je možná jemná masáž jizvy a blízkého okolí. Pohyb vedeme vždy směrem k řezu (jemné kroužení, chvění, posun kůže proti spodině, tlaková masáž).

• alespoň 3. měsíce od operačního výkonu se snažíme vyvarovat přímému slunění jizvy (chráníme vhodným oděvem, ochranným krémem s vysokým UV faktorem).